Fjodor Michajlovič Dostojevskij: BĚSI

(zobrazit všechny tituly z řady světová literatura ilustrovaná zde)

824 stran, pevná vazba, s barevnou ořízkou

prolistovat knihu zde

prohlédnout videa: zde a také zde

Nové, ilustrované vydání jednoho z vrcholných románů F. M. Dostojevského, považovaného za autorovo „nejtemnější a nejkrutější“ prorocké dílo, je doplněno desítkami původních kreseb proslulého petrohradského malíře a ilustrátora Michaila Gavričkova.
Dostojevského předposlední román Běsi, zasazený do fiktivního města carské Rusi ve druhé polovině 19. století, vypráví příběh pokusu o revoluční převrat, jenž vyústí v nekontrolované běsnění a karneval násilí. Bez­prostřed­ní inspirací pro zápletku románu byl autorovi známý případ vraždy studenta Ivana Ivanova, kterou zosnoval nihilista, anarchista a re­volucionář Sergej Něčajev. „Něčajevův případ“ ovšem Dostojevskému posloužil pouze jako východisko k hluboké sondě do politického, sociálního, filozofického a náboženského myšlení jeho doby.
Běsi mají zásadní význam jako jeden z klíčů k pochopení ruské společnosti a Ruska vůbec – země posedlé démony, kteří Dostojevského vlast pronásledovali za jeho života a pronásledují ji dodnes…
Jak trefně poznamenal S. N. Bulgakov, „Běsi jsou román nikoli o ruské revoluci, nýbrž o nemoci ruské duše“.

Naše vydání je doplněno doslovem současného ruského spisovatele a filozofa Vladimira Kantora.

Malíř, grafik, ilustrátor, exlibrista a autor asambláží Michail Gavričkov (* 1963) je ab­sol­­vent Leningradského institutu malířství, so­chař­ství a architektury Ilji Repina (oddělení grafiky). V letech 1996 až 2000 vyučoval na Gercenově státní peda­gogické univerzitě kres­bu, kompozici, lept a lino­ryt.
Po dlouhou dobu se věnoval především složité technice leptu. Koncem osmdesátých let se obrátil ke knižní ilustraci. Od té doby ilustroval více než třicet knih, například díla E. T. A. Hoffmanna, R. Kiplinga, A. E. Poea, A. C. Doyla nebo H. Ch. Andersena. Gavričkovovy práce byly představeny na sto dvaceti výstavách v Rusku i v zahraničí. Jeho díla se nacházejí ve sbírkách Ermitáže, Ruské ná­rodní knihovny, Univerzitní knihovny v Cam­bridge (Boston, USA), Muzea erotiky (Švý­carsko) a v soukromých sbírkách v Rus­ku, Anglii, Německu, Holandsku, Itálii a USA.

Přeložili Taťjana Hašková a Jaroslav Hulák.