Stanislav Motl: OSUDOVÉ LÁSKY

(360 stran, pevná vazba, přes 200 fotografií)

Čeští umělci, kteří dobyli svět – Leoš Janáček, Hugo Haas, Anny Ondráková.

Spisovatelé, kteří se stali národním pokladem nás všech – Božena Němcová, Rudolf Těsnohlídek, Jakub Arbes, Petr Bezruč.

Slavní aristokraté, kteří významně ovlivnili českou historii – Klemens Wenzel Metternich a Kateřina VilemínaZaháňská.

Nejlepší boxer světa, jenž kromě fyzické síly vládl obdivuhodným intelektem – Max Schmeling.

Zuřivý reportér a poutník pěti světadíly, pro něhož se hledání pravdy a spravedlnosti stalo životní posedlostí – Egon Erwin Kisch.

Fotografové, kteří psali historii válečného zpravodajství – Robert Capa a Gerda Taro.

Umělci, jimž bylo souzeno, aby byli zapomenuti, a přesto i oni byli ve své době nepřehlédnutelní – Arthur Breisky, Christian Heinrich Spiess.

Géniové proslulí dnes na všech kontinentech – Johann Wolfgang Goethe, Ernest Hemingway, FryderykChopin, George Sandová.

Osud jim dal šanci milovat tak, že štěstí a zármutek toho druhého byly i jejich štěstím a zármutkem. Prožívali velká milostná dramata. Láska je povznesla k nebesům. Láska je srazila do prachu země. Navzdory tomu byli šťastni. Prožili totiž vpravdě osudové vztahy, které jsou vlastní výjimečným a citově bohatým lidem. Jedinečné lásky, jež překonávají všechny nástrahy času. Inspirují a nepřestávají fascinovat.

Kniha Osudové lásky může být pro mnohé čtenáře Stanislava Motla překvapující. Autor tu vstupuje, obrazně řečeno, do pro něj zdánlivě netypického romantického světa slavných i zapomenutých mužů a žen, kteří prožívali milostná dramata, vzestupy i pády. I tentokrát však zůstává věrný své osvědčené metodě a způsobu práce: „Opět jsem se mohl ponořit do archivů, hledat dosud neznámé dokumenty, jezdit na místa, kde se dávné příběhy odehrávaly, a třeba i hledat zasvěcené lidi, někdy i potomky pamětníků, hledat nové informace, nové souvislosti…“ (z úvodu knihy)

Publikace,  která vznikla na základě stejnojmenného dokumentárního cyklu České televize, je doplněna více než dvěma stovkami fotografií a dokumentů.

Stanislav Motl (*1952), rozhlasový a televizní reportér a dokumentarista, je autorem více než dvaceti knih, jejichž hlavním tématem jsou příběhy z nejnovější či vzdálené historie. Leckdy jsou tyto příběhy jakoby obestřeny magickým závojem tajemství a záhad. Mezi jeho velká témata patří například i literárně zpracované zážitky z námořních, horolezeckých či jiných sportovních expedic. Patří mezi poslední vyznavače heuristické metody pátrání u nás. Nespoléhá na sociální sítě a kvůli co největší autenticitě putuje za svými tématy nejenom po své rodné zemi, ale také v zahraničí, leckdy i daleko za mořem. Hledá svědky dávných událostí, pamětníky, zasvěcené badatele. Pátrá v archivech. Mnohé jeho knihy vznikají z velké části právě na cestách.

Za svůj rozhlasový cyklus Stopy, fakta, tajemství získal Stanislav Motl v roce 2010 cenu Asociace mezinárodního vysílání v Londýně („The 2010 AIBs“ – The AIB International Media Excellence Awards). V soutěži, které se pravidelně zúčastňují prestižní světové rozhlasové a televizní stanice, jako například BBC, CNN, RFE / Radio Liberty a další, získal, jako první Čech v historii, hlavní cenu v kategorii Nejlepší investigativní dokument. Mezinárodní porota ocenila jeho dokument Chlapec a hvězdy, pojednávající o Petru Ginzovi, který v terezínském ghettu vydával v letech 1943–1944 časopis Vedem.

Tuto cenu, která je považována za rozhlasového Oscara, získal i o rok později za dokument Letec a smrt. Porota tehdy ocenila zejména jeho pátrací práci v českých, ale hlavně zahraničních archivech.

Je rovněž nositelem hlavní novinářské ceny E. E. Kische a spolunositelem mezinárodní novinářské ceny Jeden svět (za reportáž z válečné Jugoslávie Lidé pod bombami).

K jeho významným aktivitám patří přednášky – nejenom v ČR, ale i v zahraničí – kterých má několik desítek ročně.

Z jeho dosud vydaných knih jmenujme alespoň některé:

A třináctý byl kat…; Muži generála Pattona; Nacisté pod ochranou; Kam zmizel zlatý poklad republiky?; Oběti a jejich vrazi; Mraky nad Barrandovem; Strážce brány; Svědek z cely smrti; Prokletí Lídy Baarové; Lída Baarová a Joseph Goebbels (vyšla i v němčině); Cesty za oponu Času (1.–5. díl); Děti Antonína Kaliny; Válka před válkou (Krvavý podzim 1938 v Čechách a na Moravě), Peklo pod španělským nebem (Čechoslováci ve španělské občanské válce 1936–1939).