Thukydides: Dějiny peloponnéské války

Thukydidovy Dějiny peloponnéské války, jež popisují a analyzují jeden z nejničivějších a nejkrvavějších konfliktů starověku – válku mezi Athénami a Spartou, přesněji řečeno mezi athénským námořním spolkem a peloponnéským spolkem –, představují mezník ve vývoji dějepisectví. Je-li za „otce dějepisu“ označován Hérodotos, byl to právě Thukydides, kdo jako první uplatnil realistický, racionálně-analytický přístup k historické látce. Na rozdíl od Hérodota, jenž věřil, že do lidských dějů zasahují bohové, a který své vyprávění protkával mýty a zkazkami z minulosti, Thukydides líčil události na základě vlastní zkušenosti a hodnověrných svědectví. Pátral po tom, jak se věci vskutku odehrály, a snažil se objevovat kořeny a příčiny sporu, který popisoval.
Hlavní otázkou, na niž hledal odpověď, bylo, proč k této hrozné válce došlo, jaké důvody vedly soupeřící řecké obce k tomu, aby střet rozpoutaly, a proč jej navzdory útrapám, které válečné běsnění přinášelo, nedokázaly zastavit. Thukydides, považovaný za průkopníka politického realismu v teorii mezinárodních vztahů, odhalil a objasnil dynamiku, jež explozi násilí vyvolala a která se jako histo­rická zákonitost v dějinách hlásí o slovo pokaždé, kdy se stávající dominantní velmoc cítí ohrožena vzestupem velmoci nastupující a tváří v tvář oba­vě ze ztráty hegemonického postavení se nechá vtáhnout do válečné konfrontace. Soupeřící stra­ny jsou lapeny do pasti, z níž není úniku a která vyústí ve zkázonosný konflikt.
Velký řecký historik tak již před téměř dvěma a půl tisíci lety pojmenoval zákonitost, jež neztrácí na aktuálnosti ani dnes, kdy se v „Thuky­didově pasti“ ocitají Spojené státy a Čína…
Nové vydání je doplněno fundovaným doslovem z pera Milana Znoje.

Řecký historik Thukydides se narodil okolo roku 460 před n. l., byl Athéňan a ve škole sofistů se mu dostalo skvělého vzdělání. Je o něm známo, že přežil hrůznou morovou epidemii, která zachvátila Athény, a roku 424 byl zvolen stratégem. Za své vojenské neúspěchy v bojích
se Sparťany byl odsouzen do vyhnanství a teprve po porážce Athén se směl opět vrátit do vlasti. Ve svém stěžejním díle Dějiny peloponnéské války vylíčil genezi a průběh tohoto konfliktu do roku 411 př. n. l. Zemřel na přelomu pátého a čtvrtého století před n. l.