Paul Veyne: JAK SE NÁŠ SVĚT STAL KŘESŤANSKÝM

Jak a proč se římská říše ve čtvrtém století našeho letopočtu, tedy v době, kdy bylo její obyvatelstvo z devadesáti pěti procent pohanské a kdy byli křesťané většinovou společností vnímáni jako „nenormální“ lidé, christianizovala? Co přimělo římského císaře Konstantina Velikého, aby se jedné říjnové noci roku 312 rozhodl konvertovat ke křesťanství? Učinil tak na základě politického kalkulu, nebo z upřímného přesvědčení? Co tato událost pro další vývoj západního světa znamenala? Čím se nové náboženství od tradičního pohanství odlišovalo? A především: Lze opráv­něně tvrdit, že Evropa má „křesťanské kořeny“, anebo je takové tvrzení pou­hé klišé, které se při bližším zkoumání ukáže jako prázdná fráze? A jsme stále ještě křesťané, a po­kud ano, v jakém smyslu? To jsou otázky, kterými se ve své rozsahem nevelké, leč myšlenkově hutné a intelektuálně podnětné knížce s názvem Jak se náš svět stal křesťanským zabývá jeden z největších znalců antického Řecka a Říma, renomovaný francouzský historik Paul Veyne. Jeho odpovědi, podložené desítky let systematického bádání a reflexe, mnohé překvapí…
Kniha Jak se náš svět stal křesťanským (2007) získala Gobertovu cenu (Grand prix Gobert), již každoročně udílí Francouzská akademie, jakož i ocenění Senátu (Prix du Sénat du livre d’histoire). Časopisy LIRE a Le Point ji zařadily mezi dvacítku nejlepších knih roku 2007.

Paul Veyne (1930–2022) se narodil v Aix-en-Provence. Vystudoval L’École normale supérieure, působil na L’École française de Rome, Université de Provence a v letech 1975 až 1998 byl profesorem římských dějin na Collège de France. Jeho práce jsou považovány za klasická díla evropské historiografie druhé poloviny 20. století. Mezi jeho nejznámější díla patří knihy Comment on écrit l’histoire, 1971 (česky pod názvem Jak se píšou dějiny, 2010); Le pain et le cirque, 1976; L’élégie érotique romaine, 1983; Les Grecs ont-ils cru à leurs mythes?, 1983 (česky pod názvem Věřili Řekové svým mýtům?, 1999); Sexe et pouvoir à Rome, 2005; L’Empire gréco-romain, 2005, či Foucault. Sa pensée, sa personne, 2008 (česky pod názvem Foucault, jeho myšlení, jeho osobnost, 2016).

212 stran, pevná vazba

Přeložil Vladimír Čadský