Logo
0 ks
za 0,00 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Nakupte ještě za 900,00 Kč a máte dopravu ZDARMA
  1. Úvod
  2. Zlevněné tituly
  3. Kačor Miroslav: Svědomí hrdinů

Kačor Miroslav: Svědomí hrdinů

Jiná tvář odbojové skupiny bratří Mašínů

(filmový dokument,  který se stal základem knihy, ke stažení zde) Bratři Mašíni jsou považováni za odbojáře, kteří se postavili se zbraní v ruce proti... celý popis
Dostupnost
Není skladem
Běžná cena
299 Kč
119 Kč
108 Kč
bez DPH
Momentálně není k dispozici
Číslo produktu:24
Výrobce:Rybka Publishers
  • Celý popis
  • Kačor Miroslav: Svědomí hrdinů
    Kačor Miroslav: Svědomí hrdinů
    Není skladem
    119 Kč
    108 Kč bez DPH
Celý popis

(filmový dokument,  který se stal základem knihy, ke stažení zde)

Bratři Mašíni jsou považováni za odbojáře, kteří se postavili se zbraní v ruce proti komunistické diktatuře. Kniha Svědomí hrdinů, jež vznikla na základě filmového dokumentu, který žádná televize dosud neodvysílala, předkládá dosud nezveřejněná fakta a klade otázky, na které dosud naši historici neodpověděli. Nejvíce otázek vyplývá z kriminalistické rekonstrukce násliných činů, jichž se Mašíni dopustili. Neméně zajmavé jsou ovšem i na první pohled nenápadné "drobné" nesrovnalosti mašínovské legendy. Tady je jedna z nich:

Podle oficiální verze příběhu Mašíni pro zahájení své odbojové činnosti sháněli zbraně a za tímto účelem vyloupili poděbradské muzeum. Jenže tady něco nehraje: Skutečnost je taková, že k této loupeži, která je ve srovnání s tím, co prováděli počátkem padesátých let, bezvýznamným incidentem, se bratři odhodlají již v roce 1946. Otázka tedy zní: Nač a proti komu tehdy – dva roky před únorovým převratem – potřebovali těžké německé automaty a letecký kulomet, které v poděbradském muzeu odcizili? A proč je v mašínovské literatuře tento kriminální čin zmiňován jako odbojová akce?

Fakt, že k této události došlo již roku 1946, potvrzuje např. výpověď Václava Švédy, ale protože ta může být považována za nevěrohodnou vzhledem k tomu, že mohla být vynucena či zfalšována státní bezpečností, obrátili jsme se na Polabské muzeum v Poděbradech. Dle vyjádření vedoucí archivu PhDr. Heleny Lipavské k loupeži došlo z 3. na 4. října 1946.

To je jen jedna z mnoha otázek, které kniha otevírá…

----------------------------------------------------

Recenze Petra Zídka (Lidové Noviny) z 20.6.2009 zde

Informace o knize:

V knize Svědomí hrdinů autor ukazuje odvrácenou tvář odbojové činnosti bratří Mašínů a jejich společníků, která dodnes názorově polarizuje českou společnost. Vrací se  k činům, které skupina spáchala počátkem 50. let minulého století na československém území. Na rozdíl od ostatních publikací zabývajících se touto tematikou Miroslav Kačor nabízí pohled z „druhé strany“: Poprvé promlouvají potomci, příbuzní a blízcí těch, kteří se stali nepřímým terčem některého z násilných činů dnes oslavovaných a vyznamenaných odbojářů. A také poprvé promlouvají dosud nezveřejněná fakta: autor rekonstruuje události na základě svědectví a dosud nezpracované kriminalistické dokumentace (výpovědí obviněných a svědků, pitevních protokolů obětí, fotografií z místa činu atd.).

Jak se ve skutečnosti odehrály ony známé události, při nichž byli zabiti Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko a Josef Rošický a vážně zraněn Jan Lecián?

Kdo a jací byli ti, kteří se podle bratrů Mašínů v nesprávnou dobu ocitli na nesprávném místě?

Jak hodnotí odboj Mašínů lidé, kolem nichž prošla reálná, nezvratná smrt? A jak jej máme posuzovat my?

Mají být Mašínové opravdu za své činy vyznamenáni?

Kniha vznikla na základě stejnojmenného filmového dokumentu, který dosud nevysílala žádná televize.

 

Režisér a scenárista Miroslav Kačor (nar. roku 1950 v Šenově)  je autorem více než čtyř stovek scénářů k filmům a audiovizuálním pořadům různých žánrů. Do povědomí televizních diváků se zapsal řadou dokumentů a několika dokumentárními cykly. Mezi nejznámější patří projekty Zapomenuté výpravy a Osudové okamžiky, které vyšly i knižně.

„V letech 1993 až 2006 vzniklo několik dokumentů a publicistických pořadů přibližujících divákům tzv. kauzu bratrů Josefa a Ctirada Mašínů. Všechny bez výjimky se víceméně stavěly na stranu obhajoby jejich činů. Můj naivní pokus využít možnosti svobody výměny názorů, kterou zaručuje Ústava a pluralita v programové skladbě ,apolitických‘ televizí, a natočit dokument s odlišným pohledem na věc, vyzněl naprázdno. Žádná z televizních společností a výrobních sku­pin neměla o projekt zájem. Na kontroverzní téma, rozdělující národ, není možné prezentovat, ani tolik let po sametové revoluci, názor jiný než ten divákům po celá léta servírovaný. A tak námět na dokument, kde bychom dali slovo i potomkům obětí ,hrdinů‘, chvíli poletoval jako cár papíru mezi dramaturgy, aby se nakonec cárem papíru opravdu stal, přestože příprava byla kvalitní, důkladná a téma jistě divácky zajímavé.

Audiatur et altera pars. Budiž slyšena i druhá strana. Tato demokratická samozřejmost je pro nemalou část českých médií takřka neznámá. Čestné výjimky potvrzují pravidlo. Zůstal jsem se svým projektem sám a nejednou si uvědomil, že jsem asi jediný, který může. A když je člověk jediný, který může, tak musí. Projekt jsem chtěl za každou cenu realizovat, a tak jsem hledal pomoc v nezávislých sférách. Našel. Filmový dokument vznikl. Těžce, s minimem finančních prostředků a s obrovským nasazením všech, kteří se na něm podíleli. A na základech osmadvacetiminutového filmu vznikla tato stejnojmenná kniha, kde se pokouším sdělit čtenáři také všechno to, co se do krátké stopáže dokumentu ,Svědomí hrdinů‘ nevešlo.“

Zboží zařazeno v kategoriích
http://navrcholu.cz/Statistika/98205/
Kontakt
Rybka Publishers
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz