banner

Úvod »Historie» Jana Tischerová: Matěj V. Jäckel – sochař českého baroka 1655–1738


        

Jana Tischerová: Matěj V. Jäckel – sochař českého baroka 1655–1738

img

 

běžná cena 499 Kč
naše cena bez DPH: 409 Kč
naše cena s DPH (10 %):
450 Kč

do košíku:
  ks  

(736 stran, ISBN 978–80–87067–02–4, pevná vazba)

 

Ačkoliv Matěj Václav Jäckel patří spolu Ferdinandem Maxmiliánem Brokofem a Matyášem Bernardem Braunem k nejvýznamnějším sochařům českého baroka, podrobná práce zabývající se jeho životem a dílem vyšla naposledy v roce 1940. Tato nová sochařova monografie se pokouší splatit tento dluh českých dějin umění a shrnuje mnoho zajímavých, dosud nepublikovaných poznatků a vyzdvihuje mimořádný význam umělce, který během své více než padesátileté intenzivní tvůrčí činnosti značně ovlivnil tvorbu dvou generací českých sochařů a připravil půdu pro nástup třetí. Působil tedy nejen na své vrstevníky, ale i na sochaře nastupující kolem roku 1710 a na českou plastiku pozdního baroka. V úvodu knihy se autorka zabývá stavem současného bádání  tj. uměleckohistorickou literaturou do roku 2011. Na základě archivních pramenů dále velmi detailně líčí Jäckelův život a písemnými zprávami doložené dílo. V následujících kapitolách přináší podrobný rozbor stylového vývoje Jäckelova díla, usiluje o co nejpřesnější zasazení jeho tvorby do dobového kontextu pražského barokního sochařství a všímá si návaznosti jeho projevu na české sochařství i výrazného vlivu Gian-lorenza Berniniho. Autorka dále shrnuje zákonitosti provozu Jäckelovy velmi výkonné a prosperující dílny, v níž působili jeho žáci a pokračovatelé, jimiž byli Antonín Jäckel, Jan Emanuel Jäckel, František Ignác Weiss, Jan Jiří Schlansovský, Karel Josef Hiernle, Richard Jiří Prachner, Zachariáš Hoffmann, Jiří Vatter a další. Monografie též pojednává o Jäckelových sochách jako součásti vyšších kompozičních celků, jakými jsou jednotlivé oltáře, kazatelny, varhany a architektura celých chrámů. V této souvislosti je vyzdvižena spolupráce sochaře s jinými umělci, především s truhlářskou dílnou rodiny Dobnerů, s Janem Blažejem Santinim-Aichelem a s Kryštofem a Kiliánem Ignácem Dientzenhofery. Monografie dále zpracovává vývoj Jäckelova oblíbeného ornamentálního tvarosloví a popisuje témata, kterými se umělec zabýval. Stěžejní část knihy je věnována katalogu, který je rozdělen do dvou částí, a podrobně tak pojednává o Jäckelově díle a kriticky přehodnocuje všechna dřívější mylná připsání. Jednotlivá katalogová hesla si všímají typu materiálu, koncepce díla, ikonografie, polychromie, objednavatelů, spolupráce sjinými umělci, archivních pramenů, literatury, restaurátorských zásahů, popřípadě „dalších osudů“ díla. Celek doplňuje chronologický přehled děl a životních dat s příslušnými odkazy na katalogová hesla, jakož i obecný přehled, který zasazuje život sochaře do širšího dobového kontextu. Knihu uzavírá soupis nejdůležitějších archivních pramenů a literatury.

 

PhDr. Jana Tischerová absolvovala v roce 2000 Filozofickou fakultu v Praze, obor dějiny umění. Mezi lety 2000–2007 pracovala v Ústavu dějin umění AVČR, kde se v oddělení uměleckohistorické topografie zabývala soupisem pražských kostelů, soch, pomníků a hřbitovů pro publikaci Umělecké památky Prahy – Velká Praha I–III. V roce 2007 vydala monografii František Ignác Weiss, sochař českého pozdního baroka (1690–1756). Je též spoluautorkou monografie Grafika v Praze 1800–1830 a Josef Bergler (2007), ed. R. Prahl, a autorkou hesel týkajících se barokního sochařství v Nové encyklopedii českého výtvarného umění (2006), ed. A. Horová. V roce 2007 též dokončila text pro publikaci Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Tato velmi rozsáhlá monografie značně rozšiřující soupis určený pro dosud nevydané Umělecké památky Prahy obsahuje 204 hesel včetně zaniklých hřbitovů a popisuje většinu významných sepulkrálních památek na pražských hřbitovech a v interiérech kostelů. Rukopis byl určen pro jedno velké pražské nakladatelství, smlouva však nebyla dodržena a nyní se připravuje vydání knihy jinde.