banner

Úvod »Zlevněné tituly» Kačor Miroslav: Svědomí hrdinů


        

Kačor Miroslav: Svědomí hrdinů

Jiná tvář odbojové skupiny bratří Mašínů

img

 

Číslo produktu: 24
Výrobce: Rybka Publishers
běžná cena 299 Kč
naše cena bez DPH: 90 Kč
naše cena s DPH (10 %):
99 Kč

do košíku:
  ks  

(filmový dokument,  který se stal základem knihy, ke stažení zde)

Bratři Mašíni jsou považováni za odbojáře, kteří se postavili se zbraní v ruce proti komunistické diktatuře. Kniha Svědomí hrdinů, jež vznikla na základě filmového dokumentu, který žádná televize dosud neodvysílala, předkládá dosud nezveřejněná fakta a klade otázky, na které dosud naši historici neodpověděli. Nejvíce otázek vyplývá z kriminalistické rekonstrukce násliných činů, jichž se Mašíni dopustili. Neméně zajmavé jsou ovšem i na první pohled nenápadné "drobné" nesrovnalosti mašínovské legendy. Tady je jedna z nich:

Podle oficiální verze příběhu Mašíni pro zahájení své odbojové činnosti sháněli zbraně a za tímto účelem vyloupili poděbradské muzeum. Jenže tady něco nehraje: Skutečnost je taková, že k této loupeži, která je ve srovnání s tím, co prováděli počátkem padesátých let, bezvýznamným incidentem, se bratři odhodlají již v roce 1946. Otázka tedy zní: Nač a proti komu tehdy – dva roky před únorovým převratem – potřebovali těžké německé automaty a letecký kulomet, které v poděbradském muzeu odcizili? A proč je v mašínovské literatuře tento kriminální čin zmiňován jako odbojová akce?

Fakt, že k této události došlo již roku 1946, potvrzuje např. výpověď Václava Švédy, ale protože ta může být považována za nevěrohodnou vzhledem k tomu, že mohla být vynucena či zfalšována státní bezpečností, obrátili jsme se na Polabské muzeum v Poděbradech. Dle vyjádření vedoucí archivu PhDr. Heleny Lipavské k loupeži došlo z 3. na 4. října 1946.

To je jen jedna z mnoha otázek, které kniha otevírá…

----------------------------------------------------

Recenze Petra Zídka (Lidové Noviny) z 20.6.2009 zde

Informace o knize:

V knize Svědomí hrdinů autor ukazuje odvrácenou tvář odbojové činnosti bratří Mašínů a jejich společníků, která dodnes názorově polarizuje českou společnost. Vrací se  k činům, které skupina spáchala počátkem 50. let minulého století na československém území. Na rozdíl od ostatních publikací zabývajících se touto tematikou Miroslav Kačor nabízí pohled z „druhé strany“: Poprvé promlouvají potomci, příbuzní a blízcí těch, kteří se stali nepřímým terčem některého z násilných činů dnes oslavovaných a vyznamenaných odbojářů. A také poprvé promlouvají dosud nezveřejněná fakta: autor rekonstruuje události na základě svědectví a dosud nezpracované kriminalistické dokumentace (výpovědí obviněných a svědků, pitevních protokolů obětí, fotografií z místa činu atd.).

Jak se ve skutečnosti odehrály ony známé události, při nichž byli zabiti Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko a Josef Rošický a vážně zraněn Jan Lecián?

Kdo a jací byli ti, kteří se podle bratrů Mašínů v nesprávnou dobu ocitli na nesprávném místě?

Jak hodnotí odboj Mašínů lidé, kolem nichž prošla reálná, nezvratná smrt? A jak jej máme posuzovat my?

Mají být Mašínové opravdu za své činy vyznamenáni?

Kniha vznikla na základě stejnojmenného filmového dokumentu, který dosud nevysílala žádná televize.

 

Režisér a scenárista Miroslav Kačor (nar. roku 1950 v Šenově)  je autorem více než čtyř stovek scénářů k filmům a audiovizuálním pořadům různých žánrů. Do povědomí televizních diváků se zapsal řadou dokumentů a několika dokumentárními cykly. Mezi nejznámější patří projekty Zapomenuté výpravy a Osudové okamžiky, které vyšly i knižně.

„V letech 1993 až 2006 vzniklo několik dokumentů a publicistických pořadů přibližujících divákům tzv. kauzu bratrů Josefa a Ctirada Mašínů. Všechny bez výjimky se víceméně stavěly na stranu obhajoby jejich činů. Můj naivní pokus využít možnosti svobody výměny názorů, kterou zaručuje Ústava a pluralita v programové skladbě ,apolitických‘ televizí, a natočit dokument s odlišným pohledem na věc, vyzněl naprázdno. Žádná z televizních společností a výrobních sku­pin neměla o projekt zájem. Na kontroverzní téma, rozdělující národ, není možné prezentovat, ani tolik let po sametové revoluci, názor jiný než ten divákům po celá léta servírovaný. A tak námět na dokument, kde bychom dali slovo i potomkům obětí ,hrdinů‘, chvíli poletoval jako cár papíru mezi dramaturgy, aby se nakonec cárem papíru opravdu stal, přestože příprava byla kvalitní, důkladná a téma jistě divácky zajímavé.

Audiatur et altera pars. Budiž slyšena i druhá strana. Tato demokratická samozřejmost je pro nemalou část českých médií takřka neznámá. Čestné výjimky potvrzují pravidlo. Zůstal jsem se svým projektem sám a nejednou si uvědomil, že jsem asi jediný, který může. A když je člověk jediný, který může, tak musí. Projekt jsem chtěl za každou cenu realizovat, a tak jsem hledal pomoc v nezávislých sférách. Našel. Filmový dokument vznikl. Těžce, s minimem finančních prostředků a s obrovským nasazením všech, kteří se na něm podíleli. A na základech osmadvacetiminutového filmu vznikla tato stejnojmenná kniha, kde se pokouším sdělit čtenáři také všechno to, co se do krátké stopáže dokumentu ,Svědomí hrdinů‘ nevešlo.“