banner

Úvod »» Stanislav Motl: Válka před válkou


        

Stanislav Motl: Válka před válkou

Krvavý podzim 1938 v Čechách a na Moravě

img

 

běžná cena 298 Kč
naše cena bez DPH: 244 Kč
naše cena s DPH (10 %):
268 Kč

do košíku:
  ks  

312 stran

Rok 1938. Krvavým podzimem znělo rekviem za poslední ostrůvek demokracie ve střední Evropě.

V českém a moravském pohraničí vzplál oheň války. Války o to ničivější, že proti sobě stáli Čechoslováci.

Na jedné straně statisíce německých, zpravidla fanatických stoupenců Adolfa Hitlera a Konrada Henleina, podporovaných nacistickým Německem. Na straně druhé Češi a s nimi například i – což se ne vždy uvádí – tisíce německých odpůrců nacismu.

Byli odhodlaní. Byli stateční. Bojovali. Odmítali kapitulaci. Navzdory tomu měli být záhy obětováni. Politiky, kterým mnozí z nich tolik věřili.

Zapomenuté osudy. Zapomenutí lidé.

Dramatických událostí na počátku Velkého stmívání využilo pak ještě beckovské Polsko. Jeho vojáci vpadli, hned za vojáky německého wehrmachtu, do Československa. Aby si ještě z padlé a ponížené země včas stihli ukrojit co největší kus Slezska.

Válka, která se rozhořela už rok předtím, než začala druhá světová válka, měla své padlé, své oběti.

V čase, kdy nás dosud věrní spojenci předhodili, s jistou nadsázkou řečeno, jako kost Adolfu Hitlerovi, se naplňovaly osudy hrdinů této knihy:

Český policista, který přežil jen proto, že ho útočníci považovali za mrtvého.

Jeho žena – ponížená, téměř ubitá německými spoluobčany.

Učitelka, která si ještě před smrtí v německém vězení musela projít martyriem hrůzy.

Německá úřednice, matka malé dcery, jež organizovala záchranu německých odpůrců nacismu. Na sebe přitom ale zapomněla.

Horolezkyně. Dívka z německé rodiny, která společně s českými a německými přáteli vyhlásila osobní válku Hitlerovi. Jak statečně žila, tak i statečně zemřela.

A byli další.

Štvanci – lidé, kteří v hodině dvanácté, často jen v tom, co měli na sobě, stihli uprchnout do vnitrozemí. Češi, Židé, němečtí antinacisté.

Reportéři – vzdělaní, vnímaví a zpravidla velmi odvážní. Události odmítli vnímat optikou tehdejších představitelů Velké Británie či Francie a navzdory požadavkům svých vydavatelů nebojácně šířili pravdu o tom, co v Československu opravdu viděli a co tu prožívali.

V době, kdy ještě spousta Evropanů nebrala německý nacionální socialismus dostatečně vážně, oni už viděli. A věděli. A pochopili.

Patřili mezi první.

První v boji proti Hitlerovi.

Kniha reportéra a spisovatele Stanislava Motla vznikala – možná by bylo výstižnější napsat zrála – několik desetiletí. Během této doby objevil totiž celou řadu příběhů, a zejména lidí, kteří se stali přímými svědky událostí, jež vyústily ve válku před válkou.

Při zobrazení dramatického období konce třicátých let minulého století v československém pohraničí využívá autor osvědčené metody, jež jsou patrné i v jeho dalších knihách. Tedy schopnost velké vnímavosti a empatie – patrné zejména při setkáních a rozhovorech s pamětníky. Dále dobrou orientaci v archivech. A v neposlední řadě to je jeho příznačná trpělivost při pátrání po konkrétních informacích, archivních dokumentech či po důležitých svědcích. Taková práce trvá leckdy řadu let. Není divu, že podstatnou část knihy spoluvytvářejí právě lidé, s nimiž se autor dlouhodobě stýkal a kteří dnes už nejsou mezi námi.

Přestože jde o dávnou historii, jednotlivé příběhy či popis tehdejších událostí má spád, dynamiku, napětí.

A co víc – uvědomíme si, že dávné dění má právě dnes, za současné uprchlické krize, nečekaně aktuální, nadčasový rozměr.

Kniha, která se čte jedním dechem, je doplněna více než dvěma stovkami dokumentárních fotografií.

 

STANISLAV MOTL (1952)

Životním tématem tohoto rozhlasového a televizního reportéra, známého například z pořadu Na vlastní oči, dokumentaristy, který již řadu let připravuje pro Český rozhlas úspěšný autorský cyklus Stopy, fakta, tajemství (cyklus se dočkal i televizní podoby), je druhá světová válka, válečné zločiny, osudy lidí, které semlela pomyslná kola tohoto strašlivého konfliktu.

V jednom novinářském rozhovoru řekl: „Lidem, kteří prošli válkou, jsem naslouchal již od dětství. Celá desetiletí sbírám jejich často tolik fascinující osudy. Navlékám je na pomyslný náhrdelník odvahy, zodpovědnosti, hrdosti. Každý člověk, který v té době dokázal dát všanc sám sebe, má mou úctu. A je mi jedno, jakého byl či je politického přesvědčení, vyznání. A je mi také úplně jedno, jestli je takový člověk dnes třeba i odsuzován, nebo dokonce špiněn. Obstál totiž v čase, v němž by jeho dnešní soudci bezpochyby naopak selhali.“

Tvorba S. Motla se netýká zdaleka jen druhé světové války. Objevuje a rekonstruuje (hlavně s pomocí archivů, ve kterých se dobře orientuje) příběhy z nejrůznějších období domácí i světové historie. Zabývá se kriminalistickým žánrem. Historickými, literárními a jinými záhadami. Jeho velkou inspirací jsou také autentické zážitky, které načerpal v rozmanitých válečných konfliktech nebo třeba i na speleologických, horolezeckých, námořních či jiných sportovních expedicích.

V minulosti získal řadu prestižních ocenění včetně zahraničních. Jde například o celosvětovou soutěž The AIB International Media Excellence Awards. V roce 2010 se stal prvním Čechem, který tuto cenu – udělovanou v Londýně a považovanou za rozhlasového či televizního Oscara – vůbec získal. O rok později se stal prvním dokumentaristou na světě, který tuto hlavní cenu také obhájil. Několik desítek porotců z celého světa ocenilo mimo jiné jeho pátrací metody a také jeho práci v domácích, ale i zahraničních archivech.

 

Dosud napsal:

A třináctý byl kat…; Muži generála Pattona; Milan Rastislav Štefánik; Útěk z pekelného domu; Tváře osudu; Nacisté pod ochranou; Kam zmizel zlatý poklad republiky?; Oběti a jejich vrazi; Mraky nad Barrandovem; Strážce brány; Svědek z cely smrti; Prokletí Lídy Baarové; Lída Baarová a Joseph Goebbels (vyšla i v němčině); Cesty za oponu Času 1, 2, 3, 4; Děti Antonína Kaliny.

NDlhO