banner

Úvod » Novinky » Jaroslav Čechura: SEX V DOBĚ TEMNA (zaváděcí cena – sleva 28%)


        

Jaroslav Čechura: SEX V DOBĚ TEMNA (zaváděcí cena – sleva 28%)

Sexuální život na českém jihu v prvním století Schwarzenberků (1660-1770)

img

 

běžná cena 488 Kč
naše cena bez DPH: 318 Kč
naše cena s DPH (10 %):
350 Kč

do košíku:
  ks  

656 stran, pevná vazba

ukázka zde

recenze na idnes.cz zde

recenze na kultura21.cz zde

Významné dílo uznávaného českého historika, které se poprvé v české historiografii zabývá tématem sexuálního života našich předků v průřezu více než sta let. Unikátní práce Sex v době temna, opírající se o bohatou dokumentaci jihočeských archivů v čele s Třeboní, kde autor prostudoval na dvacet tisíc dokumentů, umožňuje čtenářům seznámit se s pestrým vějířem projevů sexuality v barokní epoše a nahlédnout do dosud málo probádaného rozměru každodennosti venkovského a maloměstského obyvatelstva.

Byl sex v časech, které bývají nazývány „dobou temna“, tabu, nebo nebyl? Jak byla sexualita vnímána společností a jak byla prožívána samotnými aktéry sexuálních skutků? Čím byla pro naše předky láska? Jakou roli hrál takzvaný sňatkový pragmatismus? Jaký význam se přisuzoval slibu manželství? Jak veřejné mínění hodnotilo předmanželský sex? Jak bylo nakládáno s neprovdanými ženami, které otěhotněly, a s nemanželskými dětmi? Jak byly trestány sexuální delikty počínaje znásilněním a incestem konče? Jaké sexuální praktiky a jaké antikoncepční prostředky se používaly? To jsou jen některé otázky, které si autor klade a na něž nalézá v pramenech odpovědi – odpovědi, které leckoho možná překvapí.

Význam Čechurovy práce ovšem přesahuje rámec sexuální problematiky. Jedním z nejcennějších přínosů knihy je například zpracování otázky, jaký postoj k sexuálnímu chování a především sexuálním deliktům svých poddaných zaujímala ve sledovaném období vrchnost – knížata ze Schwarzenbergu. Jak autor přesvědčivě dokládá, Schwarzenberkové se při trestání těchto aktů řídili řadou tradičních nepsaných zvyklostí. Nevyužívali ani se příliš neřídili zemskými normativy, kterým se naopak spíše vyhýbali. Ve vztahu k delikventům zaujímali často individualizovaný přístup, při rozhodování o trestu nezřídka zohledňovali životní situaci jednotlivých provinilců, a je doloženo nemálo případů, kdy sexuální delikty zůstaly zcela nepotrestány. Jejich postoj charakterizoval paternalismus – aristokrat byl pánem, ale i otcem, ochráncem.

Sex v době temna tak není pouze sondou do sexuálního života mužů a žen, kteří žili na jihu Čech v letech 1660 až 1770, nýbrž skýtá plastický obraz tehdejšího venkovského života ve všech jeho sociálních souvislostech a celé jeho mnohotvárnosti.

Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. je přední český historik, specializující se na novověké sociální dějiny. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory historie, politická ekonomie a dějiny umění. Další vzdělání mu poskytla Akademie věd (1986 CSc., 1996 DrSc.) a Humboldtova nadace v SRN (1990–1992). Poté se habilitoval jako medievalista (FF UK, 1992), roku 2000 se stal profesorem UK. V letech 1977 až 1986 pracoval ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze, poté po dobu sedmnácti let vedl Archiv Národního muzea. V současné době pracuje v Ústavu českých dějin FF UK. V letech 1986–2011 působil jako vedoucí redaktor Časopisu Národního muzea.

Profesor Čechura se od počátku profiloval jako medievalista a zabýval se hospodářskými a sociálními dějinami Čech ve středoevropském kontextu. Později rozšířil svůj záběr o období raného novověku, jež nahlíží „zdola“. Tematicky se soustřeďuje na poddanské vztahy, každodennost, rebelie, kriminalitu, sexualitu, stavovskou politiku či tradiční kulturu venkova. Je autorem více než pěti desítek knižních titulů a dvou set padesáti v Česku i zahraničí vydaných studií.

Mezi jeho nejvýznamnější monografie patří Struktur der Grundherrschaften im mittelalterlichen Böhmen unter besonderer Berücksichtigung der Klosterherrschaften (1994), Broumovská rebelie (1997), Adelige Grundherrn als Unternehmer. Zur Struktur südböhmischer Dominien vor 1620 (2000), Selské rebelie roku 1680. Sociální konflikty v barokních Čechách a jejich každodenní souvislosti (2001), Černínové versus Kysíbelští (2003), Kriminalita a každodennost v raném novověku (2008) a  5. 5. 1609. Zlom v nejdelším sněmu českých dějin. Generální zkouška stavovského povstání (2009).

Je též autorem či spoluautorem řady popularizačních publikací, například Královská trilogie (2007), Karel IV. Na dvojím trůnu (1998) nebo Zimní král, aneb české dobrodružství Fridricha Falckého (2004).

Vzhledem k nebývalému rozsahu knižní tvorby, která cílí nejen na odborné, ale i laické čtenáře, náleží k nejvýznamnějším současným českým představitelům mikrohistorie.