ISBN: 978-80-87067-75-8
Proč Hitler spáchal genocidu Židů? Jan Horník za uspokojivou odpověď v žádném případě nepovažuje běžná vysvětlení. Například, že nacisté se pro holocaust rozhodli proto, že národní socialismus byl rasistickým a antisemitským režimem. To jsou známé skutečnosti, které teprve vyžadují hlubší objasnění. Proto se autor nejdříve důsledně ptá, proč byl Hitlerův nacismus rasistický, fanaticky antisemitský atd., dokud nenalne pevný bod, o nějž lze uspokojivou odpověď opřít. Soustřeďuje se přitom na ústřední postavu nacismu Adolfa Hitlera. Za podmínku úspěchu totiž považuje obsáhlý rozbor Hitlerova chápání světa. Kniha proto obsahuje mnoho originálních Hitlerových textů (velká část z nich dosud nebyla v češtině publikována) a podrobné komentáře k nim.
Na rozdíl od většiny prací o nacismu se Jan Horník nesoustřeďuje na historii nacismu, ale na myšlenkové příčiny, z nichž praxe nacistů vycházela. V poslední kapitole pak předkládá originální vysvětlení příčin Hitlerova antisemitismu a odhaluje i Hitlerův speciální motiv ke genocidě. Boří přitom mýtus o racionálně nevysvětlitelné záhadě holocaustu. Ukazuje, že Hitlerův antisemitismus představoval zcela ojedinělý druh protižidovské nenávisti, který nelze vysvětlit z dosavadních dějin. Hitlerova fanatická nenávist totiž vychází ze zcela nových moderních myšlenkových zdrojů.
Čtenář zároveň s překvapením zjišťuje, že Hitlerovo obecné světonázorové přesvědčení má nejen svou striktní logiku, ale navíc se takřka shoduje s dnešním vědeckým pohledem moderního člověka na svět. Autor přesvědčivě dokládá, že nacistický světonázor i vražedná praxe nacistů bezprostředně vyházejí z darwinismu a z jeho principu boje o přežití. Vzhledem k letošnímu 200. výročí narození Charlese Darwina a 150. výročí uveřejnění jeho přelomové práce O původu druhů cestou přírodního výběru, která oslavuje celá moderní věda, jsou zjištění Jana Horníka doslova varující. Teoretická východiska totalitního nacistického režimu naše civilizace evidentně ještě neopustila.
Jan Horník se narodil v roce 1975 v Praze. V roce 1995 nastoupil studium na FSV UK v Praze, obor politologie. Po osmi semestrech však dobrovolně rezignoval na státní vzdělání a soukromě se věnuje filosofii. V letech 1997-9 působil v Lidových novinách jako redaktor a komentátor. Příležitostně překládal pro revue Střední Evropa. Od poloviny 90. letech stálý člen redakce Babylonu, kde pravidelně publikuje, od roku 2003 redaktor filosofické revue Distance. V roce 2005 začal spolupracovat s občanským sdružení Post Bellum na projektu Příběhy 20. století a tvorbě internetového portálu Paměť národa. Od roku 2008 externě spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů. Studuje filosofii na soukromé internetové škole Academia Bohemica.
„Člověk, stejně jako každý jiný živočich, dospěl ke své dnešní vysoké úrovni bojem o existenci, k němuž ho donutilo jeho rychlé rozmnožení; a jestli dospěje ještě výše, pak se obávám, že bude nutně vystaven tvrdému boji. Jinak by propadl nečinnosti a nadaní lidé by nedospěli o nic dále než lidé nenadaní. A proto přirozená rychlost, jíž lidí přibývá nesmí být nikterak brzděna. Pro všechny lidi by mělo existovat svobodné soupeření a zákony a zvyky by neměly bránit nejschopnějším jedincům, aby se plně uplatnili a mohli i vychovat nejvíce potomků.“ Charles Darwin
„Politika jsou vznikající dějiny. Dějiny samotné jsou zpodobňováním průběhu boje o život určitého národa. Používám zde úmyslně výrazu ‚boj o život‘, protože ve skutečnosti je každý zápas o denní chléb, zcela jedno zda v míru nebo ve válce, věčným bojem proti tisícům a tisícům protivenství, tak jako je sám život věčným bojem proti smrti. Neboť proč žijí, to vědí lidé tak málo jako každý jiný tvor světa. Život je naplněn pouze touhou zachovat jej.
(...)
Politika je umění provádění životního boje národa o jeho pozemské bytí.
Zahraniční politika je umění zajistit národu ve velikosti a kvalitě momentálně nutný životní prostor.
Vnitřní politika je umění zachovat národu k tomu nutné nasazení moci v podobě jeho rasové hodnoty a jeho počtu.“ Adolf Hitler
