|
Boj kultur a proměna světového řádu
Kniha předního amerického politologa je pronikavou analýzou stavu světové politiky po skončení studené války.
"Jedna z nejdůležitějších knih od konce studené války." Henry A. Kissinger
Když před osmi lety harvardský profesor Samuel Huntington prorokoval, že 21. století se stane dějištěm střetů, srážek a bojů mezi civilizacemi a že největší nebezpečí představuje konflikt mezi civilizacemi západní a čínsko-islámskou, vyvolala jeho dnes stále více připomínaná teorie protichůdné, ba mnohdy ostré reakce ze strany jak odborné i laické veřejnosti tak z politických kruhů. Dosud diskuse neutichla, ovšem dnes Huntingtonovi dávají za pravdu i mnozí z jeho dřívějších odpůrců.
Kniha předního amerického politologa, která byla přeložena do všech světových jazyků, je pronikavou analýzou stavu světové politiky po skončení studené války, kdy hnacími silami již nejsou národní státy a ideologie, nýbrž civilizace vymezené náboženskými, právními a kulturními tradicemi.
Globální politika bude formována především kulturními rozdíly a pokud propuknou války, budou se týkat celých civilizací. Právě na rozhraní těchto kultur ve "zlomových liniích" se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety. Huntington varuje před rozšířením a vystupňováním těchto střetů a zevrubně analyzuje důvody, které k nim vedou: změny mocenské rovnováhy mezi Západem a někdejšími koloniálními oblastmi třetího světa, ekonomický, vojenský i politický růst asijských civilizací, kulturní obrat nezápadních společností k domácím tradicím, demografická exploze a konflikty vyvolané militantností islámu a vzestupem Číny.
"Svět po studené válce je světem sedmi nebo osmi hlavních civilizací. Zájmy, nepřátelství a spojenectví mezi státy jsou určovány kulturní příbuzností a rozdílností. Riziko, že konflikty přerostou ve větší válku, hrozí hlavně v případě střetů mezi skupinami a státy s různou civilizační příslušností.
Západ, jenž se dlouho těšil dominantnímu postavení, ztrácí svou moc a ta se přesouvá k nezápadním společnostem. Globální politika nabyla multipolárního a multicivilizačního rázu. Univerzalistické nároky vedou Západ stále častěji do konfliktů s jinými civilizacemi, nejzávažnější je konflikt s islámem a Čínou."
Huntington pouze neanalyzuje a nepopisuje budoucí směr vývoje, nýbrž zároveň vyzývá k utváření budoucnosti. Na závěr své obecné analýzy geopolitické situace doporučuje Západu přehodnotit svou zahraniční politiku, prohloubit jednotu západní, tedy euroamerické civilizace, rozšířit součinnost s Ruskem, Japonskem a Indií, jakož i jihoamerickými státy, z nichž by se měly stát spolehliví spojenci, a učinit nezbytné kroky k omezení vojenské expanze států muslimské a čínské civilizace.
Budoucnost Západu může být tedy zajištěna jen potud, pokud bude jednotný. Jeho přežití závisí na tom, zda obyvatelé Západu uznají, že jejich civilizace je jedinečná, nikoli univerzální, a sjednotí se za účelem její obnovy a obrany, čelíce výzvám nezápadních společností.
"Střet civilizací je výjimečná kniha: odvážná, provokativní a podnětná. Plodná práce, která převratným způsobem posouvá naše chápání mezinárodního dění."
Zbigniew Brzezinski
"Po studené válce žila západní civilizace v iluzi, že její hodnoty začínají ovlivňovat život celé planety Úleva, kterou přinesl konec studené války, se nutně musela projevit v obsahu analýz a předpovědí, které se snažily zachytit možné obrysy budoucnosti. Jako bychom se všichni probudili z tíživého wagnerovského snu a potřebovali si spravit náladu lehkou optimistickou hudbou Až v roce 1993 zveřejnil harvardský profesor Samuel Huntington v časopise Foreign Affairs teorii o tom, že kulturní a náboženské konflikty mezi jednotlivými částmi světa mohou nahrazovat konflikty ideologické a vést ke střetu civilizací Huntington se svým myšlením ovšem pohyboval proti proudu clintonovské euforie, která vyhlásila multikulturální přístup za princip americké zahraniční politiky Současně se američtí diplomaté snažili dát celosvětovému vývoji rysy liberální obchodní a kulturní výměny pod nálepkou globalizace. Cenou za rozvíjení tohoto optimistického scénáře byly přivřené oči nad porušováním lidských práv v mnoha zemích třetího světa. Legitimizace lidí používajících teroristické metody, liberální imigrační politika a štědrá ekonomická pomoc mnohdy velmi neliberálním režimům.
Po deseti letech přišlo drsné probuzení, jako by spolu s oběma věžemi World Trade Center spadly i šupiny z očí a jako by se s jedním křídlem Pentagonu zhroutila jako stavba z karet celá myšlenková konstrukce éry globálního porozumění, které se ukázalo povýtce jednostranné Konflikt mezi demokratickým a autokratickým nebo totalitním pojetím společnosti je stejně živý, jako jsou konflikty mezi kulturami a tradicemi různých civilizací a náboženství"
Michael Žantovský
Harvardský profesor Samuel Huntington, věhlasný americký politolog, je v současné době ředitelem Harvardského institutu pro strategické plánování. Za éry prezidenta Cartera pracoval v Bílém domě jako poradce pro bezpečnost a plánování při Národní radě bezpečnosti. Je autorem několika knih zabývajících se mezinárodní politikou: Political Order in Changing Societes (r. 1968), The Third Wave: Democratization in the Late Twentieth Century (r. 1991) a mnoha přednášek. Je zakladatelem časopisu Foreign Policy. V letech 1994 a 1995 vedl na Harvardu seminář o povaze světa po studené válce. V roce 1993 napsal pro časopis Foreign Affairs článek s názvem Střet civilizací?, jenž vyvolal nečekanou vlnu zájmu a množství kontroverzních reakcí a který se stal základem stejnojmenné knihy.
 |
