|
Nové rozšířené vydání, doplněné o desítky dosud nepublikovaných dokumentů, fotografií a výpovědí pamětníků
448 stran, dvě stě čb foto a dokumentů
ISBN: 978-80-87067-04-8
Emil Hácha byl a zřejmě i zůstane jedním z nejkontroverznějších českých a československých státníků v dějinách dvacátého století. Jestliže byl někdejší třetí československý prezident, později „státní prezident Protektorátu Čechy a Morava“ po druhé světové válce po dlouhá desetiletí oficiální historiografií a publicistikou hodnocen převážně negativně, v období po roce 1989 se hodnocení osobnosti Emila Háchy výrazně proměnilo, a to mimo jiné díky práci PhDr. Tomáše Pasáka.
Nové vydání Pasákovy obsáhlé monografie Emil Hácha (1938-1945) doznalo oproti původní podobě významných změn: bylo rozšířeno o desítky dosud nepublikovaných archivních dokumentů, poznámek, fotografií, jakož i výběr z memoárů pamětníků a Háchových spolupracovníků, které ilustrují dobové poměry, doplňují a upřesňují pohled na činnost Emila Háchy. Součástí nového vydání knihy je i nedávno zpracovaný grafologický rozbor Háchova rukopisu. Rozsáhlý obrazový materiál čítá téměř dvě stě fotografií a dokumentů.
Pasákova biografie o Emilu Háchovi vznikala více než 20 let. Navazuje na obsáhlou habilitační práci „Pod ochranou říše“ (jejíž sazba byla v nakladatelství Naše vojsko roku 1970 z politických důvodů rozmetána – autor se její obhajobou habilitoval v roce 1991 na FF UK v Praze).
Pasákova publikace Emil Hácha (1938-1945) zůstává jedním ze zásadních historiografických děl, bez něhož se neobejde nikdo, kdo se chce seznámit s osobností Emila Háchy a obdobím Protektorátu Čechy a Morava.
PhDr. Tomáš Pasák (nar. 6. června 1933 v Praze), docent českých dějin na FFUK v Praze a ředitel Pedagogického muzea J. A. Komenského, se soustavně zabýval historií 20. století. Věnoval se problematice nejnovějších českých
a československých dějin – především období předmnichovské republiky, tzv. druhé republiky a protektorátu. Zaměřoval se na spornou a nedostatečně objasněnou tematiku předních osobností veřejného a politického života (Eliáš, Hácha, Klapka, Krajina, Drtina, Nestával, Nebeský, Udržal, Uher a Pitter), zprostředkoval veřejnosti objektivní pohled na tyto postavy našich dějin, které byly posledním generacím téměř neznámé, a zaplňoval bílá místa naší historie.
Mezi jeho nejznámější díla patří např. „Život Přemysla Pittra“ (1995) „Pod ochranou říše“ (1998), „Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945“ (1999), „Počátky národního odboje, Národ se bránil“ (1995) a „17. listopad 1939 a Univerzita Karlova“ (1997).
PhDr. Tomáš Pasák zemřel 26. října 1995.
„Dr. E. Hácha, náš nejvyšší soudce a právník, president státu, a dr. Chvalkovský, jeho zahraniční ministr, v březnu 1939 obětovali ve své politické malodušnosti, mezinárodně i vnitřně stát, nemajíce k tomu ani práva, ani žádné legitimace a pověření… Jsou věci práva a principy politické morálky, které se nikdy – ani za cenu jakýchkoli, ať předpokládaných, ať skutečných, oportunistických politických výhod, ani pod nejkrutějšími hrozbami a nátlakem – neobětují.“
Dr. Edvard Beneš
„Pokud by šlo jen o Háchu, tak ten by před nacisty hlavu nikdy nesklonil. Žádný z našich prezidentů se pro zemi neobětoval tolik..“
Jan. B. Uhlíř
„Háchovo dilema má nadčasovou platnost. Smí člověk napomáhat zlu, byť by se mu zdálo, že tím čelí něčemu horšímu? Háchovy časy byly příliš temné, aby se dal vynést jasný soud. Někteří filosofové tvrdí, že na ty nejtěžší otázky neexistuje vůbec žádná správná odpověď.“
Viktor Šlajchrt
„Kolaborantství Emila Háchy, jemuž se pokazil sen o vazalském ,českém kurfiřství‛ v lůně německé ,říše římské‛, se po heydrichiádě rozvinulo v plné kráse. Na vině nebyla jen izolace, způsobená popravami jeho spolupracovníků, nebo jeho zdravotní stav, který se výrazně zhoršil až roku 1943. Na vině byla také zbabělost byrokrata, jenž úřad hlavy státu chápal jako zasloužilý a zcela samozřejmý vrchol své úřední kariéry.“
Martin Hekrdla
 |
