|
Před více než sto lety, v roce 1903, přichází v Praze na svět Alice Herzová-Sommerová. Její mládí je spojené s Prahou Franze Kafky, Maxe Broda a Felixe Weltsche, kteří jsou častými hosty její rodiny. S Franzem Kafkou, který byl pro ni jako starší bratr, chodí Alice na procházky a naslouchá jeho vyprávění. Dnes je Alice ostatně jediným žijícím člověkem, který se s Kafkou znal. Umělecký svět prvorepublikové Prahy a peklo koncentračního tábora, kouzlo a síla hudby a rozkazy terezínských stráží – to jsou prvky formující neobyčejný život Alice Herzové-Sommerové, která podnes žije v Londýně. Ve svých sto šesti letech má za sebou vskutku výjimečný život. Prožila celé dvacáté století se všemi jeho stíny a děsy. Alice již záhy objevuje lásku k hudbě. V šestnácti letech se stává nejmladší členkou mistrovské třídy Německé hudební akademie v Praze, a již o několik let později jednou z nejznámějších pianistek ve městě. Alicin svět se však postupně hroutí. Již jako dítě byla poprvé vystavena antisemitským urážkám, v první světové válce přišel její otec téměř o celý svůj majetek. To nejhorší ji teprve čeká. Druhá světová válka znamená pro její křehký umělecký svět pohromu: v roce 1941 je deportována Alicina matka, v roce 1943 se ona sama se svým mužem a šestiletým synem ocitá v Terezíně, předpeklí Osvětimi. I zde si však zachová svou nezkrotnou sílu vůle, svou srdečnost a laskavost. Prostřednictvím více než stovky koncertů v koncentračním táboře dodává svým spoluvězňům sílu a naději, a svému malému synovi, který více než padesátkrát vystupuje v dětské opeře Brundibár, vytváří „ráj uprostřed pekla“. Hudba zachrání její život. Po osvobození musí Alice snášet další rány: po návratu do Prahy zjišťuje, že Židé nejsou v Československu opět vítáni. Emigruje do Izraele a vyučuje na Jeruzalémské konzervatoři. Ve svých třiaosmdesáti letech se stěhuje ke svému synovi, který se mezitím stal světoznámým cellovým virtuosem, do Londýna. Tam žije dodnes. A stále hraje každý den na klavír. Teprve nedávno se na „pianistku z Terezína“ česká veřejnost rozpomněla: Roku 2007 s Alicí Herzovou-Sommerovou natočil reportér Marek Wollner rozsáhlý rozhovor, v roce 2008 o ní (a několika dalších ženách s podobným osudem) natočila Olga Sommerová dokument Sedm světel. Praha Franze Kafky, kouzlo Chopinovy a Schumannovy hudby a terezínské peklo – Alici Sommerovou-Herzovou provázely po celý její život kultura i barbarství. Prožila století plné převratných událostí a krutosti, a přesto si uchovala lásku k lidem. Příběh jejího života je nejen osobním příběhem o síle lásky a hudby, ale i příběhem dvacátého století. „Toto je pravdivý příběh. Mohu to odpřísáhnout, protože jsem jej sám prožil. Uprostřed pekla pro mě má matka vytvořila rajskou zahradu.“ Alicin syn Raphael Sommer Reinhard Piechocki, narozený v roce 1949, se proslavil jako autor publikací o soudobé historii a dějinách umění. Pracuje též pro Mezinárodní akademii pro ochranu životního prostředí ostrova Vilm. Jeho zanícení pro klavírní hudbu jej svedlo dohromady s Alicí Herzovou-Sommerovou, se kterou jej již mnoho let pojí pevné přátelství. Melissa Müllerová, narozená v roce 1967 ve Vídni, přispívá jako novinářka na volné noze do německých kulturních a zpravodajských periodik. Její kniha Dívka Anne Franková vzbudila mezinárodní pozornost a v roce 2000 byla zfilmována. Melissa Müllerová žije v Mnichově. ISBN: 978-80-87067-74-1 384 strana, pevná vazba
 |
